Stín na zrcadle času, který se nedá smýt.
Chyba zakletá v myšlence, která je vředem,
co nelze zahojit.
I přesto, že zrcadlo má stále větší rozměr,
ten stín, ta skvrna je tak vidět.
Je chyba chybou,
nebo je to jen krok do prostoru mimo vymezené hranice?
Krok na cestu, po které máš touhu jít, ale svázán průměrností se bojíš odsouzení.
Smaž skvrny na zrcadle a zbav se strachu překročit hranice.
Pokud to tak cítíš,
pokud to tak chceš.
Neboj se odsouzení těmi, jenž se bojí zakázaných cest.
Jsi bohatší než oni.
A oni to vědí.
Hodnocení:0.5 (celkem: 5, počet hlasujících: 10)
Zobrazeno 12x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
No jo. napsat rozervanou báseň tak, aby to nebylo blbý, není snadný. Chce to vyhnout se klišé a inflaci slov. To se tady bohužel nepovedlo - alespoň z mého pohledu.
Orel | ????? | Poznání | Pohled do duše | Chci žít !!!