Měsíční moře
zdvihla hladiny rybníků
a rybí hřbety náhle zmizely
keře rozzářily své oči:
zelené, hladké, orosené .
Oslepený měsíc vyslechl kýž
a mrakem cezenými paprsky
bez nároků na vděčnost
posvítil rybám na cestu dolů.
Ryby nemohou poděkovat,
ale v šupinách si uvědomují
sluneční teplo
a měsíční klid.
Temná zákoutí pod vrbou
dobrá pro spočinutí,
hladinu polední
pro slastné šimrání sluncem.
Ani na kapradí nezapomněl
měsíc:
než mrak ho oslepil
posvítil na cestu výtrusům
a také houby hořce vypustily děti
do stínů borovic a jedlí
do vlhkých záhybů
západních svahů.
Měsíc je mág,
houbařů atribut…
a v úplňku
čaruje.
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Měsíc svádí nejen houbaře - před asi 55 lety jsem si půjčil hvězdářský dalekohled asi 50x přibližující, nachytal jsem na to zatmění měsíce jednu dívčinu a dodnes si nemohu vzpomenout, proč jsem to zatmění propásl....
Horáci, já o tom takhle nepřemýšlím, ale teď, když jsi se zeptal přímo, tak jsem usoudil, že k impresi to má blíže. Díky, pánové
Nevěrná | Tututu túúú | Omně a o Pepovi N. | Cedník | Návraty