na kúru hrály varhany
přistihl jsem vás při modlení
kdy nikdo blíž než Bůh vám není
a nejmíň já… já bezbranný
Uprostřed chrámu sám tak ztracen
pohledem hladím vaši tvář
zdá se mi, že mi rostou křídla
a pokud byste ke mně vzhlídla
vše co mám, rád dám na oltář
Stávám se stínem z povolání
ve vašich stopách kráčím dál
a když to zní jak utopie
ve vás i v noci slunko žije
řekněte ano… a jsem král
Hodnocení: 5
(celkem: 15, počet hlasujících: 3)
(celkem: 15, počet hlasujících: 3)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Slovo vzhlídla je tu upraveno, aby se vlezlo do rýmu. Vzhledem ke spisovnosti celé básně je to rušivý element. Na počátcích slok jsou verzály, ale věta nikde nekončí tečkou. Interpunkce v prostřední sloce pak působí kapku bezradně. A zdá se mi, že ve druhé je rytmus maličko v disharmonii.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Pan Máler | Vzpomínka | Poslední dopis | Touha | Vesnický hřbitov