Smutná? Ne! To nejde!

Autor: Abé Fárinna, 14.11.2011, Básně

  

Smutnou a bezbrannou
já na zastávce viděl Tě stát.
V očích jas
a v srdci žal.
I já přes své moře žalu
už dávno přeplaval
a proto snad
jsi mi byla blíž.

Smutnou a bezbrannou
já viděl jsem Tě tam stát,
ale bez pomoci odejít
to jsem už nedokázal.
Tak přistoupil jsem blíž
pár slov Ti řekl
a tys, ač nečekal jsem to,
propukla v smích.

Teď Tě vidím
aspoň jednou za týden
veselou a obrněnou
proti všem nesnázím.
To dobrá věc,
že Tys smysl života
jsi opět nalezla
a na svět se usmála.

Tak rostlo naše přátelství,
ale pak přišel zlom,
já řek Ti věc,
jež déle tlumit jsem neuměl.
Tys usmála se
za ruku mě vzala
a před odjezdem autobusu
pusu na rozloučenou dala.

Teď nevím
zda brát ji jako
ano či ne.
V mém životě
opět se naskytl čas
na Hamleta zahrát si zas.
Být či nebýt souhlas či ne
to otázka je ta,
jež spánku mi nedá.

Nevím na rozpacích jsem,
proto snad tento dopis
musel jsem psát.
Prosím zkuste Hamletova
otce hrát
a ve snu či v psaní
odpověď mi dát.

Zobrazeno 6x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>