Éterická a přec živá,
skutečná...
Rozevřít dlaň a dotknout se skráně bych toužil,
však obava, že obraz přeludem se stane
a pod prsty se rozplyne, mi srdce svírá.
Co se ukrývá v tvých očích? Touha?
Dychtivě své rty na ty mé přitlačit a tiše šeptat?
Ale ne, to nejsi ty...
Cudně sklopíš oči a v tváři zčervenáš.
Nech mě tě hýčkat a já snesu záři hvězd,
pak ve ji šperk proměním a tobě nad šíji zavěsím.
Hodnocení:3.4 (celkem: 17, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 25x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Růžolící | Zimní haiku | Andulka | Bazén | Náhodné léto