Vznáším se v korunách stromů
a všechno kolem víří jak na autodromu.
Hlasy splývají v jeden sprzněný zvuk,
kolem mě se tvoří z kapek deště shluk
a já se dívám dolů, na zkřivené tváře
a rozum se od mé mysli trhavě páře.
Bláznivý smích se mi z hrdla drásá,
jaká to podivná, pokroucená krása.
Dlaň fosforeskuje mi v krůpějích potu,
ječivý křik zaniká v poslední notu.
Vzduch kolem mé hlavy rotuje,
divoké otáčky opisuje.
Slyším se, jak řvu ta slova,
když nade mnou zaniká obloha,
mraky mizí v dáli,
kde ještě před chvílí stromy stály.
Otevírám oči a koukám do stropu svého pokoje,
už ani sny se neobejdou bez boje.
a všechno kolem víří jak na autodromu.
Hlasy splývají v jeden sprzněný zvuk,
kolem mě se tvoří z kapek deště shluk
a já se dívám dolů, na zkřivené tváře
a rozum se od mé mysli trhavě páře.
Bláznivý smích se mi z hrdla drásá,
jaká to podivná, pokroucená krása.
Dlaň fosforeskuje mi v krůpějích potu,
ječivý křik zaniká v poslední notu.
Vzduch kolem mé hlavy rotuje,
divoké otáčky opisuje.
Slyším se, jak řvu ta slova,
když nade mnou zaniká obloha,
mraky mizí v dáli,
kde ještě před chvílí stromy stály.
Otevírám oči a koukám do stropu svého pokoje,
už ani sny se neobejdou bez boje.
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Pro Tebe | Sklenka kyanidu | Jdi žít | Za maskou... | Je pryč...