Co pro tebe jsem
Co jsem pro tebe znamenala
Snad míň, než zrnko prachu v pískovišti
Snad míň, než vločka padající z mraku,
Snad míň, než cizinec na hranici
Byl jsi mi vším, co činí srdce šťastným
Vším, co kouzlí úsměv na tváři, co se věčně mračí
Vším, co lásku láskou značí
Byl jsi horkou lázní pro mé vřelé tělo
A mé srdce vyhořelo
Láskou k Tvému
Které mi však nikdy nepatřilo
Probdělé noci opět mívám
Jako náměsíčná bloudím temnotou
Temnotou noci a bez naděje
Že Tvoje srdce ke mě vzplane láskou nezkrotnou
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Báseň v próze má stejné zákonitosti s výjimkou řazení slov a vět. Tohle spíš vypadá na poměrně dobrý písňový text, kde se nějaké to klišátko automaticky odpouští třeba z rytmických důvodů. Mnoho balastních slov : přívlastků, zájmen, sloves a spojek - zřeďují obsah a zamlžují smysl básně. Na dobrý text to má zase klouzavý rytmus, ale dobrý skladatel be se s tím vyrovnal... třeba nějakou Cimrmanovou konstantou
nádherný obrazy v básni kazej např slova "co"...jinak je to pěkný,některý výjevy a zajímavý spojení občas přebije klišé typu"které mi však nikdy nepatřilo"...ale jinak opravdu fajn,je vidět a znát(v dobrém slova smyslu) když člověk píše o něčem co prožil...
Dítě | No comment | Čekám... | Touha | žiletka
Klíčová slova
láska | bolest | Báseň | beznaděj | srdce