Prolínání podstaty lidského žití

  

V tvých očích zář, která rozplakala tvář.

Já tam stál opodál, duše rozlámaná.

Já chtěl být s tebou, kroky se  propadaly.

Ztratil jsem se ve slzách, utopen v posledním smutku.

Noc přicházela, teplem obklopen již dlouho nebyl.

Usnul a odešel s hvězdou do nebes.

Zapadl a dál prochází cyklem dnů.

Pomíjivých dnů.

S pocitem dávno odvátým chladným větrem hor.

Zatím žádné hodnocení

Zobrazeno 5x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Zatím žádné komentáře