S hlínou hrajeme si
na písečku sobě vlastním
prsty prosíváme
taháme za nitky
poslední zbytky
naděje a snění
zbyde jen černota
a zbytky prázdnoty
kruté je následné rozednění
...
špinavými prsty pročísnu si vlasy
přemýšlím nad celu tou spouští,
co asi z toho máme, no co asi
prsty v křeči, které náš svět rdousí
a nemohou přestat
dokud poslední zbytky krásného snění
nevzejdou do věčného
zapomění
...
Hodnocení:4 (celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 15x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
ahoj.píšeš jenom o lásce,nebo pranýřuješ společnost,ta se po tvých kočkách jen klepe v koutě a říká si,že už bude lepší.básně o lásce ti věřím víc,no o lásce...to je furt jak vás někdo opustil a jak se bráníte usměvům,páč život pro vás končí,ale každou minutou už... ale ještě jsi neřekla poslední slovo,vid?
S životem na startovní čáře | Záblesk... | už vím | Optimista... | Marnost