Tisíckrát se ptáš, proč se sem vlastně vracíš.
Pohladíš nohy Krista na krucifixu a mohutné potoky slz rozpustí Tvůj poslední otazník.
Přesně tak, svět je někdy smutné místo k životu a rozhodně víc než kupa otázek - Láska a bolest v jednom spolu se spoustou bláhových iluzí.
Tvé poslední zranění probouzí další touhy a dává sílu.
Vždyť kdo by chtěl zemřít ve stavu nekonečné žízně, když doba je tak krásně tekutá...
Čumíš do mobilu, Bůh už je dostupný i online.
Nedáš světu pokoj, dokud on nedá pokoj Tobě.
S tímto ultimátem vstupuješ do nitra posednutý smíchem šílence.
Už nevíš, co je klid a být, hledáš mír...
Rozdat radost, pochopení i soucit.
A sobě? Sobě snad poučení z chyb.
Pohladit trpící, zahrnout je vlídným slovem - předat střípek prázdna, obejmout Nekonečno.
To chtěl bys stejně jako Já.
Ego je zbraň hromadnýho ničení...
A Ty se sem vracíš jenom proto,
že nechceš umřít.
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Sebeterapie | Beslanský masakr | Příprava bojovníkova | Zamilovanost | Oblast 51