Pod klobouky

po delší době jsem to po sobě četl a asi se mně to nelíbí, teda určitě...ale co už


Autor: Waldo , 3.9.2017, Básně

  

  sevřenej mezi rameny žebráků

  čekám na dokonalost

  jenže pak se spokojím se stříkací pistolkou

  kterou ničím svý jméno

  když ty děláš tak překrásný gesta

  a já se jimi řídím

  protože jinak bych byl slepej

  na schodech

  po kterejch stoupám k tomu

  co děti naznačují mlčením

  králík odmítne opustit klobouk

  a staccatovej jazyk

  rozsekanej

  jako pocta naší bolesti

  zastavuje

  aby prozkoumal kilometry slov

  který ti budu vyprávět

  dokud se nezastavím v mezipatře

  kde starej pes žere králíky

  ještě vlhký po narození

  a naše kočka leží zmrzlá u dveří

  uprostřed parnýho léta

  sevřenej mezi rameny milenců a žebráků

  ztuhnu jako hřebík a čekám

Zatím žádné hodnocení

Zobrazeno 15x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

RadkaEm 6.9.2017, 21:16

První verš prima. Ale tady
čekám na dokonalost - mi něco chybí. Je to příliš široký pojem. Možná dokonalost okamžiku, nebo já nevím. Prostě mi tu chybí něco, čeho bych se chytla. Co by mě nasměrovalo.

Stříkací pistolku nedokážu překousnout. Moje chyba. Vím o tom. Ale nejde to.

čtvrtý verš a následující sloka je jedinečná. Tady si užívám, zastavuju, vracím se....prostě nádhera.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

PeeS 5.9.2017, 20:56

Tohle já už četla a myslím, že se mi to líbilo. Tvoje básnička je zvláštně hrbolatá a ježatá jako chlupatý knedlíky. Nejdřív si řekneš, co to vlastně je - ale když to sníš, tak to fakt chutná S některými místy se peru, ale pak vzdávám, že vlastně asi jo (stříkací pistolka, ztuhnu jako hřebík), ale ten zbytek vyváží všechna zaváhání. A některá místa čtu opakovaně - pro pocit Ale nejsem žádný kritik, já se sem chodím kochat a přemýšlet si. Přemýšlela jsem, jestli zrovna tohle není poezie

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Frida 4.9.2017, 09:50

Waldo, některé pasáže se mi líbí, třeba:
králík odmítne opustit klobouk
a staccatovej jazyk
rozsekanej
jako pocta naší bolesti
zastavuje
aby prozkoumal kilometry slov
který ti budu vyprávět

Nedávala bych tam podruhé ta sevřená ramena, poslední věta se mi nezdá...no, ale stejně je výborné, žes něco vložil, díky

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>