Umění naslouchat ve stavu bez tíže,
kde svět je přehlížen,
je pylem každé květiny,
ať s vinou nebo bez viny.
A ty jsi mlčela,
když moje slová dospělá,
se ztratila cestou ve vášních,
..tak nějak docela.
Slyším ticho a Tvou mlčící tvář,
nepřidá na kuráž,
citová sabotáž,
chtěné nevyřčené teplo ze Tvých úst,
necháváš napospas v sobě růst.
Pro jednu mistr, pro druhou podvodník,
pro třetí hajzl, pro čtvrtou milovník,
pro pátou sen, pro šestou noc i den,
pro sedmou jen při myšlence chvění,
věř čemu chceš, i když pravda to není,
jsem co jsem..
Jako když v kostele klaní se svatí,
co řeknu platí,
jsem Tvojí lásky půl,
tolik rád Tvůj,
jsem pylem Tvojí květiny,
ať s vinou nebo bez viny.
Jako ranní rosa padá s odvahou,
koupím pár slov za cenu nemalou
a i když obecenstvo netleská,
už žádná groteska..
Tak němá, tak bázlivá,
i zatraceně ďábelská.
Budeme mít svou tvář,
bez Tebe šťastný budu lhář,
bez spánku snář..
Můj plán letět ke hvězdám,
při našich hrách být obehrán,
a... zde je verš nedopsán..
Pár slov, než pro sebe umřeli,
už se neznají, takhle to nechtěli,
sami v posteli,
i když spolu..
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 6x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
wé wé wé | Alkohol | Kopírákov | Jednou | Intro