ještě dvě zrnka soli
den je jak bílý kafe
přemýšlíš, jestli svolí
tvůj rozum k autodafé
stejně už doutná léta
tvá neskutečná duše
snad teď, na konci světa
to zvládne jednoduše
a kdyby ale přeci
se rozechvělá stáhla
tam mezi černé věci
tam do tmy...do zrcadla
kde není žádné bude
co naděláš s tím, brachu?
je vůle nad osudem
když nebojí se strachu?
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
noc | oči | štěstí | sevřu | písmenková polévka