zase jsi snědla celý pekáč vzduchu
styď se!
ale neplakej
líbí se mi, když si dopřáváš
za chvíli budeš zase k světu
vždyť rosteš
a s každým soustem uvadáš
kapka vody
jako povodeň na quijotský mlýn
tvého sebeklamu
vidíš mě?
já tě nevidím
jen kořínky zimy
co ani slunce, ani léta
světla nepřiživí
v bříškách prstů
ozvěny nitra volání
poslední nádech kapky smyl
a smysl prostý je
když dochází sil
Zatím žádné hodnocení
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
nerozumím tomu
celá ta báseň jako by byla směsí naprosto nesourodých nálad
na začátku rozpustilá nakonec unavená
tohle
poslední nádech kapky smyl
a smysl prostý je
když dochází sil
mi připomnělo jedno nádraží když pršelo
možná na tom něco je
ve středu básně však nenacházím nic
kvalitní komentář (0)
celá ta báseň jako by byla směsí naprosto nesourodých nálad
na začátku rozpustilá nakonec unavená
tohle
poslední nádech kapky smyl
a smysl prostý je
když dochází sil
mi připomnělo jedno nádraží když pršelo
možná na tom něco je
ve středu básně však nenacházím nic
kvalitní komentář (0)Reakce: RadkaEm 
19.8.2020, 12:10
Mně to připadá, jako báseň o anorektičce. A velmi povedená báseň. Místy jako by autorka promlouvala sama k sobě. Vlastně se tak dá chápat celý text. Zamlouvá se mi moc.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
19.8.2020, 12:10Mně to připadá, jako báseň o anorektičce. A velmi povedená báseň. Místy jako by autorka promlouvala sama k sobě. Vlastně se tak dá chápat celý text. Zamlouvá se mi moc.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
rohlíky | ústraní... | pruhy... | krok... | lháři...