ruce mi kloužou po těle
a hladí mě
nesměle,
na prsty si motáš
moje vlásky
jako tenkrát
když leželi jsme
mezi klásky
tenkrát sis s prsy mými hrál
a připadal sis jako král
který všechno může
...
tak jako kdysi
je mé tělo zase k mání
pro tebe však ne
něco mi v tom brání
snad bolest, smutek
snad zklamání
ale je to
zajímavé poznání
...
nejsem na prodej tak jako tenkrát...
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Satanriel: To není lacinost.. spíš je to to, že on nabízí lásku, ale proradnou tak jako tenkrát, a ona už není na prodej..jeho láskou si jí už nekoupí.. jednou zradil a teď jen láska nestačí..zkus číst mezi řádky..
To, co jsi napsala je zřejmé na první pohled, nemusí se číst ani mezi řádky. V té odpovědi se mi nelíbí to "doufání" (jednou zradil a teď jen láska nestačí). Má lacinost spíše spočívá v ceně...
Jak moc to bolí... | Dobrodružství | Na rozhraní... | Spánek | tak co s tím provedem?
Klíčová slova
zábrany | bolest | smutek | výčitka | naděje