Zkoumám tě Praho,
zdaleka děsivá,
zkoumám tě zblízka,
snad si se změnila.
Smutek, zaostalost a bída,
to byly tvé zdi,
dnes znovu otevíráš své brány,
zničíš znovu mé sny?
V linii starých kolejí,
natřených beznadějí,
bez výzvy a rozvoje,
do černé díry mě stahuje.
Znovu a znovu zní,
zmírání akordy,
a nenachází,
jiskru v očích.
zdaleka děsivá,
zkoumám tě zblízka,
snad si se změnila.
Smutek, zaostalost a bída,
to byly tvé zdi,
dnes znovu otevíráš své brány,
zničíš znovu mé sny?
V linii starých kolejí,
natřených beznadějí,
bez výzvy a rozvoje,
do černé díry mě stahuje.
Znovu a znovu zní,
zmírání akordy,
a nenachází,
jiskru v očích.
Hodnocení: 3.5
(celkem: 7, počet hlasujících: 2)
(celkem: 7, počet hlasujících: 2)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Země rozmaru | Začátky konců | Silvestr | Návrat do Prahy | Touhou zatracení