.
Netoužím vzlétnout do nebeského sídla,
přesto však chtěla bych mít dvě silná křídla,
abych se už nikdy nemusela bát,
že po chvilce štěstí následuje pád.
.
Věděla bych, že ještě mám naději,
protože jistě neklesnu hlouběji.
Já však než andělu ďáblu se podobám,
táhle mě k sobě proud neštěstí ze zdola.
.
Žádná ruka dost silná není,
aby zvrátila tohle dění
a vytáhla mě vzhůru oddaně.
.
Jsem sama v životě na hraně...
.
Hodnocení:2.8 (celkem: 14, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 47x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
mně se to líbí moc. je to takový styl psaní, který mám ráda, kterým většinou i píši. popis depresivních myšlenek, povedený ale přitom ne příliš složitý a plný metafor, takže se nemusím bát, že bych nepochopila o čem to je. takovéhle básně se mi prostě líbí.
Utichl déšť | Melancholie | Štěstí na baterky | Na hraně | Noční