zveřejněno 10 856 literárních děl registrováno 2 221 autorů
Raději obdělej pole u svého domu, než abys žil dík tažným zvířatům. [Přísloví čínské]
Další citáty >>
no nic, jde se dál,
rozlila jsem mlíko,
tak jdu utírat
rozlila jsem mlíko,
tak jdu utírat
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Zobrazeno 11x (přihlášenými uživateli)
Zatím žádné hodnocení
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
me2d-ku, zlatíčko - pro tebe a tobě podobným, někdy až s přehnanou potřebou poučovat, je tam ta anotace - věř mi, že o haiku jsem si už dávno něco prečetla, přesto si dál budu trvat na svém názvu - jinak díky za tvé komenty ... ale nepřeháněj, budu tě mít za bručouna ;-)
Fakt si myslíš, že je to haiku? Nebylo by od věci něco si o něm přečíst...
Stavba japonského haiku
• Zařazovací slovo (často je česky uváděn termín „sezónní slovo“) vsazuje báseň do kontextu konkrétní roční doby. Soubor těchto slov je tradiční. Je dán konvencí opakujících se motivů japonské poezie a umění obecně. Patří do něj slova označující charakteristické jevy (sníh, mráz, bouře, mlha), rostliny a živočichové (motýl, vlašťovka, květy, tykev) a výroční slavnosti a svátky (Nový rok, výměna zimních šatů za letní, svátky zemřelých a tahání řepy).
• Zvukomalebnost (eufonie) haiku zachovává přirozený rytmus jazyka a zvyšuje účinnost verše. Vzniká opakováním počátečních hlásek (aliterace) a převládáním stejných samohlásek či stejných nebo zvukově příbuzných souhlásek.
• Pauza hlavní a často i vedlejší rozděluje haiku do stejně velkých nebo rozdílně velkých významových celků. Pauza vzniká přirozeně přizpůsobením slovosledu. V japonské větě je sloveso obvykle umístěno na konci a tudíž za ním přirozeně následuje pauza. Tyto celky se navzájem liší často také rozdílnými eufonickými skupinami hlásek.
• Slabičné schéma vychází z přirozeného rytmu japonského jazyka. Narozdíl od přirozeného daktylotrochejského rytmu českého jazyka (střídání tří a dvou slabičných skupin s přízvukem zpravidla na první slabice) se v japonštině střídají nejčastěji pěti a sedmislabičné úseky
Stavba japonského haiku
• Zařazovací slovo (často je česky uváděn termín „sezónní slovo“) vsazuje báseň do kontextu konkrétní roční doby. Soubor těchto slov je tradiční. Je dán konvencí opakujících se motivů japonské poezie a umění obecně. Patří do něj slova označující charakteristické jevy (sníh, mráz, bouře, mlha), rostliny a živočichové (motýl, vlašťovka, květy, tykev) a výroční slavnosti a svátky (Nový rok, výměna zimních šatů za letní, svátky zemřelých a tahání řepy).
• Zvukomalebnost (eufonie) haiku zachovává přirozený rytmus jazyka a zvyšuje účinnost verše. Vzniká opakováním počátečních hlásek (aliterace) a převládáním stejných samohlásek či stejných nebo zvukově příbuzných souhlásek.
• Pauza hlavní a často i vedlejší rozděluje haiku do stejně velkých nebo rozdílně velkých významových celků. Pauza vzniká přirozeně přizpůsobením slovosledu. V japonské větě je sloveso obvykle umístěno na konci a tudíž za ním přirozeně následuje pauza. Tyto celky se navzájem liší často také rozdílnými eufonickými skupinami hlásek.
• Slabičné schéma vychází z přirozeného rytmu japonského jazyka. Narozdíl od přirozeného daktylotrochejského rytmu českého jazyka (střídání tří a dvou slabičných skupin s přízvukem zpravidla na první slabice) se v japonštině střídají nejčastěji pěti a sedmislabičné úseky
když bude vše v pořádku a nenastanou nepředvídané okolnosti .. tak budu utírat cca nejbližších davect let ... a pak se to snad již bude umět postarat samo o sebe 
No, tady spíše záleží na množství toho rozlitého mléka, ne? 
Chceš psát tučně, kurzívou nebo podtrženě? Použij BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
stejskání | Vyznání | Může být nějaký dárek hezčí než je růže? | zářivá | chci ...