Postavím Tě pod vodopád krásy
a nechám ji stékat po křivkách Tvého těla.
Ozářím Tě světlem lehkým jak dětské vlásky.
Nechám zaznít zvony,aby obloha se chvěla.
Tvé nahé tělo obleču do ohně,
svěřím Tě na chvíli do jeho náručí.
Tvé vášně zažehnu pochodně,
rozžehnu jiskry co vlétly Ti do očí.
Potom Tě uložím na postel z červánků,
za hudby vánku letního stmívání
nechám Tě napospas mých letmých dotyků,
spoutaný čas nevpustí svítání.
Potom propadnem se v prostoru a čase,
prožijem sílu okamžiku,
nespoutaní se odevzdáme kráse
uzamčené do polibků.
Hodnocení:1.35 (celkem: 35, počet hlasujících: 26)
Zobrazeno 10x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Dotek přátelství | Orel | Soud člověka | Svědomí | Extáze