Onemocněla jsem předstíráním,
že nejsem zaskočená realitou
ve své bláznivé euforii
měnící se v pomalé šílenství...
Opila jsem se sebelítostí...
Nechci,
ale když ty jsi tak perfektně špatný...
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Tato je technicky dobrá, námět zde velice obvyklý - v tom směru by to chtělo trošičku origimnality, ale závěr se mi líbí, že jsem si ho několikrát zopakoval
Jo, ten pocit chápu. Mám pocit, že ho zažil snad každý. Holky o tom rády mluví, kluků je míň, ale osudy jsou stejné. Škoda, že jsi nepoužila nějaké obrazy...takhle je to vyložení situace kterou znám, ale tak ploše, že to se mnou ani nehlo...a přitom jak určitě uznáš je to silné, když to člověk prožívá.
Kam jste se ztratily? | Milenec | Platonika | Od desíti k pěti | Popelčiny sny