Páteční stav těla i duše...
Nechrlila bych takové množství básní, ačkoli je skvělé, že máš dobré náměty, spíš dala na radu Milana.
Jestli mohu, třeba zde bych nějak inovovala:
přemýšlím nad vlastní chůzí, - klopýtám znavenou chůzí
Pomíjím přecpané blůzy. - nevnímám nadité blůzy
krok už vím - po pravé levá. - krok už znám - po pravé levá.
Já toho zase tolik nechrlím. To co sem dávám mám napsáno už nějakou dobu, i když u téhle poslední to zrovna neplatí. Ale byla jediná napsaná za poslední cca 3 týdny. Třeba na přelomu roku jsem sem pověsil za něco přes 4 měsíce tři kousky, ale psal jsem. Tak to jen na vysvětlení, proč to vypadá, že píšu teď jednu za druhou...
Co se týká připomínek:
To přemýšlení nad chůzí neb podobně bych tam v nějaké formě nechal - i když tak, jak jsem to napsal, mi taky nepřipadalo ideální. A to vzhledem k tomu, že si pak postava vzpomněla, že po pravé levá - to s tím souvisí.
"Už vím" - to se říká, když si člověk na něco vzpomene a ne "už znám". Tak to bylo myšleno, že si právě vzpomněl, že po pravé přijde levá...
Nevnímám nadité blůzy - to se mi líbí, to použiju. Tady jsem přemýšlel nad variantami slov "pomíjím" i "přecpané".
Se slevou taky něco udělám - taky jsem spíš zvažoval to přídavné jméno - nemalá, obrovská, zásadní...
Na vysvětlenou - Při psaní jsem byl skutečně v podobném stavu, jak popisuji. Proto i jisté nedostatky (nejen proto). Ten večer jsem si šel nalít kávu, omylem jsem si nalil čaj a došlo mi to asi při čtvrtém napití. Před tím jsem si řekl, že je to kafe nějaký slabší...
Setkání s realitou | Vůně v lůně | 3 x MINI - LÉKAŘSKÉ | Nedelcho Bogdanov | Sháněla nového muže