* * *
Věnováno jednomu okamžiku, ve chvíli napsání básně pouze vysněnému, splněnému jen o pár hodin později. Je to jen drobnost...
Autor: Iswida
,
29.5.2009,
Básně
Bylo světlo po setmění
- ačkoli možná přece
převažovala tma
a všechna klišé už
navzájem se povraždila
Má úzkost náhle ta tam byla
když jsem tě políbila
a ničeho už jsem se nebála
Vždyť každý ví,
že lidská srdce jsou nestálá
- ačkoli možná přece
převažovala tma
a všechna klišé už
navzájem se povraždila
Má úzkost náhle ta tam byla
když jsem tě políbila
a ničeho už jsem se nebála
Vždyť každý ví,
že lidská srdce jsou nestálá
Hodnocení: 3.2
(celkem: 16, počet hlasujících: 5)
(celkem: 16, počet hlasujících: 5)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Mám rád pocitové básně a určitě proto přečtení Tvých veršů beru jako obohacení. Zde mi však chybí vztah mezi verši a v tom druhém jako bys změnila styl psaní, které je najednou zvlášně přímé bez poetiky 
Snad odpustíš mým prstům za úpřímnost... Tom
kvalitní komentář (0)
Snad odpustíš mým prstům za úpřímnost... Tomkvalitní komentář (0)
Pěkně zachycený okamžik. Moc mi nesedí druhý verš, zato obrat "klišé už navzájem se povraždila" je vskutku honosný
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Něco si přej | Astmatikův epitaf | Jahody | Krutovládce | Sonáta