* * *

Věnováno jednomu okamžiku, ve chvíli napsání básně pouze vysněnému, splněnému jen o pár hodin později. Je to jen drobnost...

Autor: Iswida

, 29.5.2009, Básně

Bylo světlo po setmění
- ačkoli možná přece
převažovala tma
a všechna klišé už
navzájem se povraždila

Má úzkost náhle ta tam byla
když jsem tě políbila
a ničeho už jsem se nebála

Vždyť každý ví,
že lidská srdce jsou nestálá

Hodnocení: 3.2
(celkem: 16, počet hlasujících: 5)

Zobrazeno 35x (přihlášenými uživateli)

Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Vybíráme další díla od autora...
Mozaika času | Sonáta | Kamenné sloupy | Miniatura o noci | Astmatikův epitaf

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

jarina

29.5.2009, 21:54

Nestálost lidských srdcí byl a bude problém. Jinak moc zajímavé.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Tomáš Zdechovský

29.5.2009, 19:12

Mám rád pocitové básně a určitě proto přečtení Tvých veršů beru jako obohacení. Zde mi však chybí vztah mezi verši a v tom druhém jako bys změnila styl psaní, které je najednou zvlášně přímé bez poetiky :-)