To jsou ty okamžiky, které vyzívají pojmy.Ty co napsány ještě nebyly.Miluju to a zároven nenávidím ty omezené hranice lidského slova. Stejně tak urputně a často s nimi ve střetu.
Žasnu nad těmi obrazy, splývám s nimi.Děkuji, že nahlédnout jsem směla.
Vyladit, no snad, ale co na tom, i tak je víc než skvělá.
nemůžu si pomoct,ale potřebuju hlubší vysvětlení abych pochopil...a věřím že chceš abych pochopil,jinak by si sem nepsal díky za přečtení i za koment,vážím si toho!
Smrt v nedělním (relativním) klidu | Anthropoid | Nech to bejt... | Králíci | Světlo a tma