gnómon

Autor: Marian67 , 5.9.2023, Básně

  

lepím si tvar

z kůže a kostí

za horizontem

událostí

jsem gnómon

svému času ve tmě

k čemu mi tvář

když světlem zářím

sám sobě stíny

nevytvářím

sám sobě

našeptávám Veď mě 

tam za závojem

polosnění

kde se svět

v jemnou mlhu mění

konečky prstů

nocí šátrám

a celý odevzdaný

víře

že strach je

jenom hloupé zvíře

po smyslu

slepé cesty pátrám

Zobrazeno 9x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Frida 6.9.2023, 09:49

Tohle se myslím velmi povedlo, líbí se mi více možností k zamyšlení, které v básni nabízíš. Pěkně zveršováno, rýmováno.

kvalitní komentář (0)

Reakce: Marian67 6.9.2023, 10:37

děkuju



kvalitní komentář (0)Reaguj >>

Dedek 5.9.2023, 22:42

Dobrý, tady už jsem v obrazu.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>