Filipika proti NJ

proti anonymní sprosťárně se můžeš bránit jenom slovem


Autor: me2d , 29.4.2010, Básně

  

Zrozen na soumraku klidu
rost‘ jsem ve válečné době
Zkusil co robě
její bídu
a učil se bát z nebe bílých čar…

Čas dětství otrávil mi knírek s tvrdou řečí
co vládnout světu chtěl –
ten barbar v samolibé křeči.

Než prapor barvy slunce, které vstává
jen na čas rudě prosvítil mu noc…
Rudý pak přisvojil si všechna lidská práva,
urval jménem lidu všechnu moc…
Byl podlý udavač a popravčí i sudí…
a způsobil, že dodneska jsme chudí.

Mládí a dospělost mi otrávili rudí…

Když vykonal, co povinnost mu velí
a odpočinout po právu si chtěl
a přitom rozdělit se o svůj život celý
mnohý z podobných mu dobře rozuměl.

Tu pohodu mu další samozvanec kalí
(když síly nestačí už zvednout vzdoru zbraň)
dělá se velikým - ten parazítek malý,
své ješitnosti krutou vybírá si daň
a nelze jenom říci : kašlu naň !

Připomíná mi totiž ten zloby plný tvor,
že - bohužel - jsem už z části senior…
Ten hajzl duchem chudý se nudí -
otravuje mi stáří tak, jako mládí rudí…

Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.

Zobrazeno 28x (přihlášenými uživateli)

Hodnocení: 5
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)