Mé jméno je závist
jsem si jist svou arogancí.
Sídlím všude v každém koutě
nebaví mě poslouchat tě.
Vezmu si svůj díl
otrávených chvil
při mé cestě mojí pouti
dobré srdce se zarmoutí.
Jsem jako liška lstivý
jako puška co jí střílí.
Zbraň vetřelce.
Myslím na všechny
obejdu každý dům.
Ke svým dnům
přidám ten nejčernější.
Bude vonět zklamáním
a všichni se sejdem
na trati v závrati.
Našich životů.
Láska nemá co mám já.
Bledá vyhaslá.
Jsem závist,
jsem přešťastná.
Hodnocení:1.5 (celkem: 3, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 12x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
já nevím no
čekala jsem trochu něco jinýho
na začátku je to v mužském rodě, končíš ženským
asi blbost viď, ale prostě ...
pojetí o závisti mohlo být zajímavý, nevšední
zájmena, nadbytek, někde to drhne, někde vyloženě mimo rytmus
proč?
Piju | Zimní klání | Až ptáci odletí | Jeden den, místo dvou | Měsíc v triku