Musím se smát. Je málo věcí - básní, které rozesmějou tak nějak inteligentně. Ten rytmus mi připomíná jízdu tirákem, nic proti, jen jsem se bála, abych nakonec odněkud někam nespadla.
Co se týče obsahu, je primitivní a jednoduchý, ale líbí se mi, že obsah i forma je skloubená do sebe a na nic se nehraje. Je to sympatické dílo.
Možná, že by se našlo i trochu filosofie.
Ale pořád si myslím, že desítka je až moc vysoké číslo pro tohle dílo.
Bezva spolek | Odchází duše | Láska s něhou | Duhový úsměv | Duše a tělo