Kdo měl jak já dětství fajné,
kdo pod peřinou čet si tajně,
komu ještě vzpomínka,
zvedne tepy u vínka,
kdo nedělal vědu z rýmy.
Tomu píšu tyhle rýmy.
Když mi bylo kolem pěti,
zátočinou po paměti,
s bráchou šli jsme kopřivami,
vysokými jak my sami.
Strašila nás naše babi,
Nechoďte tan malí srabi,
jak Vás chytí Poláci,
co neznají legraci,
půjdete pak po právu,
stavět polskou Varšavu.
Z Polska prostor je tu ouzký,
okouny, střevle či hrouzky,
na pytlačku lovit ryby,
chytit nás tak bezpochyby,
výpravy tam za řeku,
zaměstnají vařechu!
V příkopech u bunkru z války,
lovili jsme na žížalky,
nachytané ryby z Odry,
porybný byl chlapík bodrý,
tohle ale kdyby věděl
tak bych mnoho nenaseděl.
Kdyby věděl třeba taky,
že lovili jsme raky,
taky pulce, žáby, čolky,
ještě žádné hezké holky...
Na výpravy brzy ráno,
ještě aniž posnídáno,
vrátky šli jsme zadními,
Furt jsme měli prázdniny!
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
Ledna | Melancholický sníh | Dětství | Sen | Setkání pod Lysou