1.1.2008 se staň dnem, kdy jsem byla svévolně přesvědčena k smrti a kdy jsem si dala roční lhůtu. Život se zlepšil. Budiž být tento den mnou oslavován jako druhé narozeniny.
Buď mi tedy oslavou,
to, že jsem nešla spát,
chválím sebe samu za to,
že jsem tu zůstala stát.
Mnohokrát už jsem se zřejmě
na lůžko smrti posadila,
ale otec na něm leží,
tvář jeho jsem pohladila.
Přesto nejkrásnější den,
kdy jsem se dotkla
jeho bledé tváře.
Láska dceřina je cit ten,
jemuž nikdy,
nikdy nevyhase záře.
Bože, dej, ať den zrození
stane se pro mne počátkem.
Ať zapomenu na staré,
byť nesypu se pozlátkem,
přec dlouho, dlouho jsem čekala,
až zapomenu a půjdu dál.
Život je jak karneval,
jen pouhá groteska,
ty hraješ,
ty nesmíš se smát,
však divák zatleská.
Avšak smíchem docílíš
úspěch ve svém díle,
ty rosteš,
tváříš se mile,
skrz minulost však nevidíš.
Ty dobře znáš své velké cíle
od prvotní chvíle...
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
ReKapitulace | Křidélková říkanka | Na upřímnost! | Múza | Čtyři hodiny před kolapsem