No, člověče drahý...každá zkušenost je dobrá, proč tedy omezovat vstup pouze do jednoho lesa, když Tě sekera v kapse svrbí.I mladý stromek má právo šlehnout větévkou přes oko až jeden oslepne.A nakonec i vzrostlý smrk bolí vyryté srdce do jeho letité kůry stejně urputně, jako rozlomené semínko, kterému jasno, že jeho život v lese ztrácí na významu.Avšak veškerý prostor je vymezen právem na to být a mít vlastní vůli..Jenže nebýt tomu tak, jak jinak by se poznalo kdo statná, nehynoucí rostlina a kdo borůvčí v pavučině?
Tak už neblbni a zůstan přece.
Horáci - ahoóóóój! Je to trochu jinak : je tu dost lidí, kvůli nimž sem lezu. Je tu pár lidí, kteří mne odsud na čas vypudí. Ti první jspoou stálice, ti druzí jsou komety - když mne trfí jen ocasem, to ustojím. Když to ale do mne napere naplno tak mi trvá pár měsíců, než se zase vrátím na svou původní trajektorii
Weste - hele - nebudu frajeřit - potěšil jsi mne a Tea mne dokonce rozesmála. To fakt umí jen přátelé. No - i nepřátelé, jenomže pak ten smích má diametrálně jiné parametry a chuť. Jsem h...o básník, ale zkusím být rozumný dub
Me2de: Každý má právo na svůj klid, to se musí respektovat. Ale nemůžeš nám tam odtud někdy poslat po větru trochu poezie s listím? Začíná podzim, buď rozumný dub.
karkulko, jarino a Hesinko - jestli mne něco mrzí, tak pocit, že jsem tu nejen vás, ale i pár dalších dobrých lidí a autorů zklamal. Musím si už přiznat, že jsem starý muž s opotřebovanými nervy a jen se zbytkem bývalých sil. To už ze mne skutečně nedělá bojovníka. Tak se tu mějte fajn a ať vám to dobře píše...
Osiky nikdy nemohou být elegantní,pokřiveně stojí,mají drobné listy a ty se stále chvějí strachem.Dělají jen křoví těm majestatním stromům,které toužíme objímat.
S lidskou tolerancí to už asi lepší nebude. Ale básníci s přece nevzdávají, vítězí ten kdo napíše poslední verš. Děkuji za Tvá slova k mé poslední básni. Moc si jich vážím.
EMBRYA | Motýlí pecka | Návraty | mlčení | Vzpomínky psané lžicí