Možná je to jenom přelud,
každý někam pospíchá,
je mi zle,
to motýlci mě
koušou zevnitř do břicha,
ať už čtu, nebo snad píšu,
spím, či dělám cokoli...
mám tě stále před očima,
kdo to ví, tak říká mi:
láska přece nebolí.
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Dvaadvacet in memoriam | Ukolébavka pro Lukáše | Zjevení Krisino | Mistr psích pohledů | Splín večera březnového