Očima uhýbáš před zraky lidí,
snažíš se být stylizací vlastních sfér.
Chceš ať jen úsměv tvůj vidí
a následují stejný směr.
Cílem tvým je otevírat oči
a provázet novým světem.
Černí andělé v něm křídly točí
a malý král pochoduje s křesílkem.
To je vysněná země,
kde ptačí ženy pomalu kráčí…
Jsi stydlivá postavička velkého jména
plná lásky, bolesti a toužení.
Divící se a radující z každého rána,
ve kterém nacházíš pochopení.
Když stojíš před námi všemi, s černými křídly a linkami,
nejsi ani tak známou hvězdou,
jako spíš člověkem propleteným stejnými bolestnými nitkami.
Vláknem osudu, co zahrává si s tebou.
Do tvé země,
ptačí ženy pomalu kráčí…
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 3x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Soucit a svědomí | Celebration | V cizím pokoji | Přeletět přes okraj světa | Všichni říkají, něco ti chybí