Dneska mi bylo tak nějak smutno
Když jsem to řekl botě začala do mě kopat
Moje voblíbená bota
Byt byl tak prázdnej a nikde nikdo
A já stáhnutej do sebe a bez bot
Ani v tý šedý ulici mě nikdo neslyšel
Ale já ani neřval
Čekal jsem jen, že mě prostě někdo z toho vysvobodí
Bosej a staženej
Tak jsme tam leželi na podlaze, v prenatální poloze
Já, zkurvená bota a všechny ty sračky v mojí hlavě
Hodnocení:4 (celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 10x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Pozdrav z planety Země | Emancipace času | O bicykl orli duo nažhaveně | Žižkovský Advent | Orbis Albus (Bílí svět)