a Já,
viděl svou
budoucnost.
Pak,
narodil jsem se.
Vstoupil on skrze řeku skrze ženu skrze bolest. Kajíc se prosil všechny kolem; i sebe za pochopení za mi(nu)lost.
Tehdy,
započal můj žalm.
Tisíc nocí a dnů
Já
volal naše jméno.
Neodpověděl
oN
Nikdo.
Plakal jsem tedy dalších tisíc nocí, dnů
a pod oblohou ze
slz,
pochopil prostou
odpověď.
Narodila ses
a Já?
Viděl svou
budou-cnost.
Hodnocení:4.5 (celkem: 9, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 30x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Tohle rozložení textu se mi vůbec nelíbí... Co tak to vložit jako obrázek? V jinačí formě by to vypadalo mnohem líp a né tak trhaně. Na čtení.
Ani mi to moc nepřijde jako báseň. Cítím z toho spíše nějaký jiný umělecký styl, něco v próze. Ale nedotažené.
rozhodně se nad tím pozastavím, ale jestli to přepíšu? Asi ne. Jednoduše to už bylo, nebude. Za nudlovitost jsem byl kárán vícekrát, než za kuličky z nosu. Už nejdou, jako vše ostatní.
Nedotažené, zbytečně roztažené. Je to vteřina roztahaná po celém ciferníku, proto to není pěkné/čtivé. Zdržuje více, než musí.
Díkes za koment (připoměl jsi, že to existuje).
jo, to je trošku na škodu, že je všechno zarovnaný, ale zase, až se ustálí změny chystané, třeba to půjde změnit, hm?
jinak jo, fakt mě to překvapilo, jak zajímavě píšeš.
"Negativ miminka" | "svíčka"(?) | (Nemám název) | Mezizubní slova | Poutník