a Já,
viděl svou
budoucnost.
Pak,
narodil jsem se.
Vstoupil on skrze řeku skrze ženu skrze bolest. Kajíc se prosil všechny kolem; i sebe za pochopení za mi(nu)lost.
Tehdy,
započal můj žalm.
Tisíc nocí a dnů
Já
volal naše jméno.
Neodpověděl
oN
Nikdo.
Plakal jsem tedy dalších tisíc nocí, dnů
a pod oblohou ze
slz,
pochopil prostou
odpověď.
Narodila ses
a Já?
Viděl svou
budou-cnost.
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
jo, to je trošku na škodu, že je všechno zarovnaný, ale zase, až se ustálí změny chystané, třeba to půjde změnit, hm?
jinak jo, fakt mě to překvapilo, jak zajímavě píšeš.
iudicare vivos et mortuos | Role muže | Jupíí dupíí jupíí jááá | Κέρκυρα | Sv. Pravda