už protekla ta chvíle
kdy mohl jsem se jen tak
ztratit v tmách
kdy city černobílé
mi říkaly
to svoje hloupé Áach
a kdo kdy někdy zažil
tu trapnost v bezobsažném
mlčení
ten ví, že ticho bolí
a na tom ani
Bůh nic nezmění
snad podaří se jednou
mi pochopit
proč stalo se to nám
proč nocí neprůhlednou
jdu potmě
i když jasnou vizi mám
a ty se kdesi svlékáš
z té kůže
kterou hladil jsem tak rád
po kapkách z mysli stékáš
to bude tím
že začal listopad
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
jsem | blues o dešti | blues o slze | jistota vrabčího hejna | oči