Po tmě chodíš
jemnými krůčky
šlapeš si po štěstí
aby náhodou jiskřčky
v tvých očích
neozářili dno
pravdu
že z celého srdce
s otevřenou náručí
chtěla bys...
toužíš...
Ale chodíš po tmě
a jejích nočních šatech
když hvězdy
zachumlaly se do mraků
hledáš sny
pošlapané v sametovém
nevidění
Jsem blázen, Em?
Už je to tak
ale povím ti tajemství
Ti nejlepší lidé jsou...
Hodnocení:5 (celkem: 15, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 25x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Asi teď nenajdu v sobě nic duchaplné, sedím s latinským slovníkema oči mi jdou šejdrem..
Víš, Kájo, hmm, jo někdy rozmlouvat se psem je ohromně pročisťující.. vím to, ale i když ulicemi pochodují místama oboupohlavní svině, tak jde o naší volbu, kdo mi za to stojí a kdo ne.. tak asi tak. Jeden bezdomovec mi s díkem políbil ruku.. nejsem škatulka odpovědí, i já se musím mnoho učit.
Co se týče čtvrtku, tak budu mít (pokud vše klapne) asi 40 minut mezi Grandem a Hlavákem, tak Tě nechci zbytečně otravovat. Měj se hezky!
El, pokud to budeš číst, doufám, že se neurazíš.. jen taková mini reakce na jiný komentář u jiného, ne mého díla.. (ber to prosím spíš z pozitivního úhlu pohledu... no však ty už si to nějak přebereš.. )
Půlnoční | Proradná | Nálada špatná | Přesycená zem | Ztracený