Tak jsem se naučil pár rozumnejch vět,
lecos jsem pochopil během těch let.
Když se tak dívám zpátky, vidím Tvý vlasy,
chtěl bych Tě pořád, ale jsem jinej asi.
Tak jsem se asi změnil v průběhu času,
udělám cokoliv pro jednu Tvou řasu.
Teď už mě nebaví jen pohledem svlíkat,
co pro mě znamenáš, furt chtěl bych Ti říkat.
Tak jsem už pochopil, proč bolí mě záda,
taky už chápu, co se ode mě se žádá.
Už jsem se naučil se přizpůsobit,
i když se ještě umím po právu zlobit.
Takže mi občas už naskočej vrásky,
jsem ale pořád schopen nejedné lásky.
A když Tě potkám, tak máš v očích smích,
před Tvojí krásou stále roztává sníh.
Já sem svůj profil změnil pod tíhou let
a Ty jsi stále krásná a sladká jak med.
Osud je prevít, jako sova tu houká,
ale Tvá krása se mi asi neokouká!
Hodnocení:1 (celkem: 1, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 6x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Rezignace | Klíčovou dírkou | Múza | Pocta Jimymu Morrissonovi | Miluju!