
(1)
Vydaných děl: 94
03.08 09:41 přispěla na fórum VulgárnostEmoce při poslouchání Sigur Rós. Kdo zná, pochopí. (obojí)
Pocity, vzpomínky, tlak bolesti ze štěstí a psychického nepořádku Aneb Co jsem napsala ve vaně.
Opět jsem se zamilovala. Nepříliš šťastně, ale velmi silně... sakra... pryč s frázemi, prostě ho zbožňuju. Asi se mi nepodařilo zachytit ty city, ale myslím, že mých děl plných citů máte stejně dost.
Anotace: Co jinak říct, než: písňový text? Já vlastně poslední dobou nic nepíšu. Jo a ještě: inteligentnější název mě nenapadl?
A že máme ten letošní máj HODNĚ "uplakaný" =)
Hudební text, jenž jsem napsala o svém kamarádovi = schizofrenikovi, na kterém mi strašně moc záleží...
Ach, ta saň, ta zrádná femme fatale! Pokračování na sebe nechalo dlouho čekat, není pravda?
(Asi bych neměla poslouchat hardcore.) Ta písnička, co tu mám, mě jen inspirovala. Donutila přemýšlet nad vším. Je to jakoby otázka na to, na co odpovídám.
Tahle situace se už vyřešila mou náhlou nemocí... ale jen dočasně.
Předvánoční... Vánoce jsou to jedinné, co v nás vyvolává iluzi toho, že všechno bude v pořádku. Ale nebude a není...
Rozhlédl se přes cestu a málem jej srazilo auto. Zaznělo skřípění brzd. Rozmáchl se kufříkem kolem sebe, možná aby vyvolal respekt a dojem, že skutečně něco nestíhá. "Počkejte! Stůjte!" Nic nebylo platné. Utekla mu mezi prsty.
O chlapovi, co mě nasral. A pak se nasral.